Pro použití se styly bylo HTML rozšířeno ještě o jeden
atribut. U každého elementu můžeme použít atribut id. Ten slouží k definici
jedinečného jména elementu v rámci dokumentu. Na takto
pojmenované elementy jednak můžeme vytvářet odkazy (v URL
použijeme fragment) a jednak pro ně lze ve stylu uvést zvláštní
deklaraci.
Tento atribut můžeme použít jako náhradu za vytváření návěští
pomocí <a
name=". Místo
dlouhého a otravného:
identifikátor">
<h1><a name="uvod">Úvod</a></h1>
Můžeme použít mnohem kratší zápis:
<h1 id="uvod">Úvod</h1>
Jediný problém je v tom, že některé prohlížeče tento nový zápis
návěští nechápou. Nefunguje v nich pak odkaz <a
href="#uvod">odkaz na úvod</a>. Pro účely odkazů se tedy
na id nemůžeme spolehnout, ale ve
spojení s kaskádovými styly nebo JavaScriptem může být atribut naším
věrným přítelem.
Představme si, že chceme mít v dokumentu jeden odstavec zobrazen prostrkaně (s většími mezerami mezi písmeny). Odstavec si proto označíme identifikátorem.
<p id="L027">Odstavec prostrkaného textu</p>
Ve stylu pak vytvoříme pravidlo pro element s naším identifikátorem.
#L027 { letter-spacing: 1pt }
Podobně jako u tříd můžeme i před název identifikátoru doplnit
název elementu. Celé pravidlo ve stylu pak platí pouze pro element
zadaného jména, u kterého je navíc uveden i příslušný identifikátor.
Například selektor h1#L027 se použije pouze
v případech, kdy je id="L027" použito
u elementu pro nadpis první úrovně.
Varování
Vidíme, že pomocí této konstrukce můžeme nastavit styl pro každý
element zvlášť. Tomu bychom se však měli vyhnout – styl by
měl být jednotný pro všechny elementy, abychom v budoucnu mohli snadno
měnit vzhled stránky. Potřebujeme-li u nějakého elementu rozlišit
několik jeho různých významů, můžeme použít rozlišení pomocí tříd
(atribut class).
